Život programátora #1 – Celoživotní cesta za volnou nohou

DSC_7817Mám za sebou první dva měsíce. První dva měsíce stylu práce, ke které celý život tíhnu, a na kterou se celý profesní život pomalu, ale jistě připravuji. První dva měsíce nezávislé práce na volné noze. Jsou vzdálené zelené kopce opravdu tak zelené a svobodné, jak se při pohledu z nížin zdají, nebo nám něco zatajili? Kdo chce vědět, čte dále! 🙂

Tento článek měl původně být krátkým ohlédnutím a zamyšlením. Jelikož však v mém životě nastalo několik profesně zlomových momentů, které chci všechny zapsat na věčnost, nakynulo to do pěkného několikastránkového molochu. Přistoupil jsem tedy k jeho rozdělení na více dílů a dnes vám servíruji první část, věnující se minulosti, která mne dovedla tam, kde jsem nyní.

Dětství a první náznaky (1997)

Praktický celý život jsem tak nějak podvědomě a později i vědomě věděl, že život řadového zaměstnance není pro mě. Když mi bylo 8 let, trhal jsem na zahradě naší rodinné chaty nejrůznější druhy ovoce a to poté podával svým rodinným příslušníkům za určitý finanční obnos. O rok později jsem své podnikání rozšířil, postavil si z lega dodávku se skladovými prostory a v ní jsem měl pečlivě naskládané Lipo bonbónky, které jsem taktéž doručoval zákazníkům (mamince, tátovi, babičce, dědovi…) v  rámci hranic naší zahrady. Už tenkrát jsem věděl, že můj profesní život (i když to každý dle mých koníčků předpokládal) nebude sedět v suterénu korporace a hlásit do telefonu „Zkusili jste to vypnout a zapnout?“

Vzdálená minulost a první projekty (2005)

Někdy kolem roku 2005 jsem byl od rodičů obdarován výukovým kroužkem se základy tvorby webových stránek. O nějaký čas později jsem v té samé instituci (DDM Praha Prosek) dokončil i další začátečnické kurzy s úvodem do webové grafiky a programování dynamických stránek. To mě začalo velmi bavit a začal jsem tvořit webovky jako na běžícím páse – některé jen tak, některé za drobnou úplatu pro programátora začátečníka. Celá tato snaha vyvrcholila v roce 2008, kdy jsem naprogramoval svou první úspěšnou aplikaci na automatickou kontrolu vyměněných odkazů. Ta se téměř ze dne na den stala obrovsky populární a já ji po několika vylepšeních a úpravách asi o dva týdny později prodal, za tenkrát pro mě poměrně horentní sumu peněz. Tam jsem doopravdy pochopil význam tohoto oboru a svých znalostí, které jsem při škole po večerech čerpal z internetu a samovýuky a rozhodl jsem se pokračovat. V tomtéž roce jsem vlastoručně upravil šablonu aplikace pro internetový obchod a začal prodávat přes internet levné parfémy. Neřešil jsem, že už tenkrát tam byla obrovská konkurence, a že bez kapitálu do začátku jsem neměl šanci z toho projektu nic vybudovat – prostě jsem to po hlavě zkusil a ono to opět vyšlo – internetový obchod několik let živil mé studentské finanční potřeby. Časem mne však přestávalo bavit prodávat a neustále jen balit zásilky a nosit je na poštu. Obchod navíc důsledkem nedostatku mojí péče a snahy začal upadat, a tak jsem ho opět raději prodal dříve, než bylo pozdě, a dokud měl ještě slušnou cenu, která opětovně velmi štědře zadotovala můj studentský život.

Blízká minulost a první zásadní projekt (2010)

Psal se rok 2010, když jsem ukončil studia a začínal jsem svůj profesní život naostro. Na kontě jsem měl již několik sólo-projektů, ale o tom, že by mě uživily nemohla být ani řeč, a tak jsem začal své turné po softwarových a vývojářských firmách, ve kterých jsem většinou nevydržel déle, než půlrok, a pak jsem zase přešel do jiné, vždy však o něco větší a profesionálnější firmy. Takto jsem jich vystřídal několik, než jsem si opět uvědomil, že tohle není život, který chci, a který mě baví. Plnit neustále příkazy od vedení, dodržovat přísné termíny a účastnit se nudných porad, vhodných tak maximálně k doplnění spánkového deficitu. Začal jsem tedy uvažovat o tom, jak se prosadit sólo a se začátkem roku 2014 jsem začal po večerech programovat svůj vysněný systém pro jednoduchou a uživatelsky přívětivou správu internetových stránek a aplikací, později nazvaný Smart CMS, zkráceně „Smartko.“ Neměl to však být jen další tuctový administrační systém, kterých existují mraky, ale něco opravdu užitečného, aby to laici pochopili, dokázali sami ovládat, ale aby to i přes jednoduchost zvládlo stránky administrovat více, než umožňují běžné systémy, které se podobají spíše textovým editorům a bez programátorských zásahů mnoho nezvládnou. A do třetice všeho to mělo být ještě modulově rozšiřitelné, hromadně aktualizovatelné, a navíc, což je věc, které u nás zatím nemá mnoho obdob, centrálně pojaté. Už žádné kopírování a instalace tisíců souborů redakčních systémů pro každý web zvlášť – tenhle jeden zvládne vše ze svého centrálního úložiště a díky tomu bude vše pod maximální kontrolou. Ale už dost o Smartku, někdy se o něm více rozepíši v samostatném článku. Pointou je, že jsem začal budovat vlastní chytrý systém na správu stránek, který bude úplně někde jinde, než co se dnes běžně používá.

Předpřítomnost a první úspěchy (2014)

O půlrok později, v červnu 2014 jsem měl hotový první prototyp systému a spustil na něm první oficiální projekt. Bylo to vyčerpávající, stálo mě to noci prosezené u počítače, a to vše samozřejmě při hlavním zaměstnání. Důležité však bylo to, že můj sen se poctivou prací a zápalem přetvořil v opravdový start něčeho nového, v co jsem vkládal obrovské naděje, že by se jednoho dne mohlo stát mým hlavním směrem. Nyní jsem měl základní kámen pro obrovskou stavbu, ke které jsem se chystal, a která mě už tenkrát přesvědčila o tom, že nebude nikdy tak úplně dokončená, neboť s každým novým patrem přibývají plány na dvě další.

Přítomnost a první zásadní úspěch (duben 2015)

Konečně jsem se dostal do roku 2015, který byl stejně zlomový, jako ten předchozí, ne-li ještě více. Můj administrační systém je téměř rok v provozu, pohání první desítku projektů a roste v obrovské míře i rychlosti. Přibývají nové funkce, požadavky klientů, a mé další plány. Začíná se to velmi intenzivně vyrušovat se zaměstnáním a po dlouhých úvahách a několika zklamáních nakonec dávám výpověď ze svého pracovního vztahu a chystám se plnou rychlostí vlétnout na volnou nohu, abych měl více času na svůj systém, který začíná nutně potřebovat více času na údržbu, protože poslední úpravy se vzhledem k omezenému množství času neudělaly tak robustně a kvalitně, jak bych si přál a to je trend, který je nutné okamžitě zastavit, než dopadne jako systémy většiny firem, ve kterých jsem pracoval – stane se z něj zapouzdřená funkčnost, které v samotném jádru nikdo nerozumí a každý pokus o úpravu vyvolá množství navazujících chyb, které kvůli ní vzniknou. Tudy jde bohužel hodně českých firem a já je touto cestou rozhodně nehodlám následovat. Takže se zaměstnáním je konec, a nyní se musím dokázat uživit sám.

Závěrem

Řádky výše jsou vlastně asi tak vším z minulosti, o kterou jsem ochoten se veřejně podělit a tak trochu díky ní poukázat na to, že cesty k nezávislosti se mohou zrodit během hodiny a nebo také pomalu ale jistě vtírat celý život. Jedno vám ale povím – nebojte se jim podlehnout! O tom už ale někdy příště v dalším článku, ve kterém budu hodnotit první měsíce podnikání na volné noze. Gratuluji a zároveň moc děkuji všem, co jste dočetli až sem a brzy zase na počtenou! 🙂

Comments

  1. By Ivana

    Odpovědět

    • By admin

      Odpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *